Neprázdno

Mamka tvrdila, že po státnicích přijde prázdno. Stále na něj čekám... Od té doby, co jsem dospala únavu a stres a potěšila svou přítomností rodinu, furt něco kutím. Okna umyta, pokoj našeho 1+1 uklizen od pozůstatků učení - učebnice a úzetka zaklizeny, dneska jsem drbala mikrovlnku, kuchyňské skříňky a hlavně radiátor v kuchyni. Nechápu, kdo vymyslel žebrový radiátor. Taková hovadina - opřít se o to skoro nedá, chytá to prach jak nic jiného, špatně se to čistí... Děs!
Mezitím chodím občas do práce - zase jsem zámecká víla... A pracuju na tom, abych si našla práci - tu právnickou. Tento týden další 3 pohovory + stále čekám na výsledky toho posledního (a stále doufám).
Shánění práce v jednom případě znamenalo poslat fotografii (podle mě trošku nezvyklé, ale jinak nabídka zajímavá). Pan T mě fotil asi na 10x, pak konstatoval, že jsem fakt nefotogenická... Urazila jsem se, ale jen trochu a jen na chvíli. Já to titiž opravdu nemůžu na fotce vypadat normálně. Když se tvářím neutrálně, jsem obludka... když se usmívám, vypadám na 15 let...
Pan T mi tedy svým kritický okem jednu vybral (já bych je totiž nejradši všechny smazala), no a ve středu jdu na osobní pohovor. Doufám, že to neberou jako příležitost zblízka a v reálu si to zviřátko z fotky prohlídnout... :D