Intelektuální útlum

Mám intelektuální útlum. Za posledních několik dní mě zaujalo nějaké téma, něco jsem chtěla okomentovat, tak jsem si to napsala do mobilu, třeba i s odkazem. Chtěla jsem se k tomu vrátit, až udělám zkoušku, protože jsem se nechtěla rozptylovat ještě víc, než jsem byla... Konečně na to mám klid a čas, ale nejsem schopná usměrnit myšlenky žádným přijatelným směrem...
A kudy teda plují? Momentálně snad nikudy, mám pocit, že mám jen pocity - totálně přízemní - radost z nových bot (btw fakt rozkošné), vědomí povinnosti uklidit pokoj (chtělo by to, ale nechce se)... Je tu teda ještě panT - ale to není na rozepisování, to je spíš takové to rozněžnělé usmívání a vzpomínka, kterou rozhodně nebudu ventilovat, ale pěkně si ji budu hýčkat v sobě:)
Proboha, ať už začně škola! Já chci nějaké podněty, něco řešit, nad něčím se rozčilovat, být něčím absolutně pobavená - něco...
Tak jo, jdu na ten pokoj, třeba to přejde.
.
.
.
Ps: Z tohohle postu mám pocit, že takhle se snad cítí žena/muž na mateřské/rodičovské dovolené - kolotoč povinností, žádný kloudný podnět... No to nemůžu přežít ve zdraví!