12 rozhněvaných mužů

Včera navečer jsme s panem T získali lístky do divadla - Mahenovo divadlo, hra Dvanáct rozhněvaných mužů. Bylo to na hodně poslední chvíli, takže když jsme se dořítili do budovy divadla, bylo těsně po začátku - snad všechny uvaděčky si nás prohlédly kritickým pohledem, ale nakonec nás pustily (výhoda lóže...).
Představení bylo skvělé. Obsahem hry byl pohled na závěrečné rozhodování poroty v případu vraždy, kterou měl spáchat syn na svém otci. Celá porota byla zajedno - vinen, až na jednoho porotce... tlak ostatních na něj, aby "neblbnul a přidal se, ať můžou na baseball", neochota přezkoumávat případ, "ať můžou domů"... postupně se ale začaly objevovat nesrovnalosti v důkazech a jednotliví porotci měnili názor. No zajímavé, zajímavé... Výhrady proti právním záležitostem by se našly, ale byly by pouhým hnidopišstvím.
Nevím, jestli je hnidopišstvím trvat na společenském oblečení v divadle v době, kdy se bojuje o každého obsazené sedadlo v hledišti, ale musím říct, že mi kluk v džínách a sportovní mikině docela vadil. Vzhledem k tomu, že šlo o Národní divadlo (i když v Brně) a večerní představení, čekala bych aspoň košili místo mikiny, a když už se nechce vzdát džín, tak aspoň co nejméně potrhané. Fakt nechápu, co pánům tak strašně vadí na obleku - rozumím, že v tom může být teplo, ale to je tak všechno. (Btw pan T si svůj vyloženě užívá a už vyhlíží nějaké sportovnější sako k džínám, aby měl i něco na běžné nošení... Je teprve leden a mě doma roste narcis :D )