Hurá, je to tu...

Začal advent. Já vím, že oficiálně už v neděli. Ale to jsem se ještě zoufale učila na druhý pokus o zápočet, který jsem psala včera dopoledne (výsledky příští týden, ale moc optimistická nejsem...).
Takže "duchovní příprava na Vánoce" pro mě začala včera navečer, když jsem pekla perníčky. Moje první samostatné, pečené bez komandování mé mamky. Sice nejsou všechny medově hnědé, je tam pár černoušků, ale cukrová poleva to skryje a vůbec - nebuďme rasisti ;)
Jejich vůně se nese bytem ještě teď, a možná i pod jejím vlivem jsem v rámci předvánočního nadšení umyla okno v kuchyni - nechápu, jak jsme mohli popatlat ve 2 metrech nad zemí křídlo, které vůbec nepoužíváme... Pro zbytek oken nadšení nezbylo, zabila ho paní domácí, když šla okolo a prohlásila "no jo, vánoční úklid to je mor, ale musí se to".
Ne, ne, advent to pro mě vždycky byly svíčky, výzdoba, pečení cukroví. Nikdy jsem nepochopila, proč by se mělo uklízet víc a déle než obvykle. Takže kašlu na okna a jdu koupit výzdobu :)