Tik tak, tik tak...

Čas letí, zážitky se hromadí jako kaštany v krabici od bot u radiátoru, ale slavné bezdrátové připojení nešlape, takže posty nejsou...
Proběhlo:
- expedice Ydykseb - snad přidám někdy fotečku :)
- kolaudačka - kvalitní pařbička, a hlavně - díky mejdanu se konečně koupily a pověsily záclony, umyla okna a spousta dalších drobností ;)
- začala škola - konečně nemám existenční depresi, zda advokacie, či justice... je mi jasné, že díky předmětu mezinárodní právo veřejné stahuji kalhoty, když brod je až za Everestem :D
+ abych se zas a znovu vrátila k mému evergreenu "svatby, těhotenství":
Další kámoška zasnoubena, a je mi líto, že z toho nejsem vydřená jako část okolí, ale prostě NEJSEM :(
Dneska v noci jsem prožila nejhorší 3 hodiny za poslední dobu. V 5 hodin ráno jsem se probudila hrůzou (jo, zatím je to pro mě spíše hrůzná představa) - zdálo se mi, že jsem těhotná. Zcela realisticky - mamka ve snu dostala migrénu :D Zpytovala jsem svědomí ohledně antikoncepčních pilulek a došla k názoru, že nejmíň jedno asi desetihodinové zpožděníčko bylo...
Prohrabala jsem celý šuplík, kde mám uschovány různé lékárenské preparáty - ibáč, antikoncepce, Visine, antihistaminika, ovšem krabička s těhotenskými testy prázdná... Ráno jsem jela do práce stylem "šumachr", zaparkovala podélně na 2 pokusy (myslím, že můj rekord) a letěla do lékárny.
Po příchodu do práce pak už jen 5 minut šíleného bušení srdce. Nevím, jestli to tak mají ostatní dámy, ale těch několik minut před tím, než se začnou vybarvovat proužky na testu je na infarkt. Hlavou mi běží "Co budeš dělat, co budeš dělat..." V šestnácti bych měla celkem jasno, ale teď je to o poznání složitější...
No asi jste odhadli, že to bylo negativní, což je pozitivní :D Ovšem ty maličkaté biologické hodiny vzadu tikají v rytmu "o-prav-du?, o-prav-du?"...