Letos ende!

Ende! Letos už žádný fronty, žádná nerozhodnost, žádné bloumání po obchodech, žádné bolavé nožky (patří mi to, když jsem za dámu a vezmu si na nákupy podpatky). Zbývá už jen koupit balicí papír a nějaké cerepetičky na ozdobení, ale to už je drobnost.
I když mě nakupování dárků baví, tak se mi vždycky uleví, že je to za mnou. Je to jako se vším u mě - nemám ráda stres, honičku, spěch, vědomí, že ještě něco musím, muset na to myslet, nezapomenout... Zítra už můžu vyrazit mezi ty šílence, kteří pobíhají po centru a obchodech, s tím přezíravým úsměvem, že jako "já to mám na háku" :D.
Doufám, že mi úsměv vydrží i po zkoušce z ústavních systémů. Ta je takovým malým kázkem na jinak báječném pocitu, že teď už mě čeká jen to nejpříjemnější z Vánoc.
No nic jdu si udělat horkou hrušku a vzhůru na Rusko!