Filmový post
Mám chvíli čas a Veber mě inspirovala...
Jako snad každá slečna ve věku asi 13 let jsem četla tzv. lanczovky - romantické knížky o dospívající slečně, kde zcela určitě dojde na sex a on bude zcela jistě machr s duší anděla ;). Vždycky mě fascinovalo, že se v románovém městě (myslím Bakov?) chodilo do kina Vesmír, Hvězda nebo tak nějak. Naše kino nikdy žádný takový poetický název neneslo - prostě Kino. Tak trochu mě to mrzelo.
Léta uplynula, skoro bych na to zapomněla, ale obrovský nápis na jednom horském kině mi to znovu připomněl. A tak jsem po dlouhém období multikin zavítala do malého kina s prosezenými sedačkami, polovičními cenami a vlastnoručně doneseným popkornem v pytlíku (btw překvapivě dobrým). Hráli - hurá:).
První týden - "Pravidla lži": Slečna Issová - taková jasná správňačka, český Brandon Walsh v sukních... Asi nejsem ten správný filosofický typ:) Ale Langmajerovi ti darebáci tolik sluší. Z filmu jako celku jsem měla zvláštní pocit, zdál se mi zmatený a když k tomu přidáte konec bez jasné pointy...
Druhý týden - "Po hlavě do... (prdele)": Kdo se nechal odradit názvem, možná prohloupil. Propagace filmu odvážně tvrdila, že jde o "českého Tarrantina". No to tak to pochybuju! Ale kupodivu musím říct, že to nebylo špatné. Chtělo to tedy hodně nadhledu a přijmout nadsázku s jakou je to natočeno, ovšem pak jsem se opravdu bavila. Nela Boudová byla výborná, umím si představit, že řada hereček (a hlavně slečna Něrgešová - ehm, ehm) by tu roli přehrávala, což se ale u ní podle mě nestalo.
Třetí týden - "Happy Feet": Poprvé mě kreslený film vyloženě zklamal. Nevím, jestli studiu došly nápady, ale nechat tučňáka bojovat se znečišťováním životního prostředí - co je to proboha za úkol k získání vyvolené;)! Všechno bylo hezké - animace, hudba, gagy (tlupa drsných tučňáků neměla chybu), ale tím příběhem to opravdu po... Hlavní hrdina po usilovném snažení skončí v zoo v depresích! Scénáristi ho sice vysvobodili, ale to tedy museli hodně fabulovat... No prostě mě to nenadchlo, ke konci nudilo, takže bohužel... Jediné co bych mohla znova je slyšet soundtrack.
Jako snad každá slečna ve věku asi 13 let jsem četla tzv. lanczovky - romantické knížky o dospívající slečně, kde zcela určitě dojde na sex a on bude zcela jistě machr s duší anděla ;). Vždycky mě fascinovalo, že se v románovém městě (myslím Bakov?) chodilo do kina Vesmír, Hvězda nebo tak nějak. Naše kino nikdy žádný takový poetický název neneslo - prostě Kino. Tak trochu mě to mrzelo.
Léta uplynula, skoro bych na to zapomněla, ale obrovský nápis na jednom horském kině mi to znovu připomněl. A tak jsem po dlouhém období multikin zavítala do malého kina s prosezenými sedačkami, polovičními cenami a vlastnoručně doneseným popkornem v pytlíku (btw překvapivě dobrým). Hráli - hurá:).
První týden - "Pravidla lži": Slečna Issová - taková jasná správňačka, český Brandon Walsh v sukních... Asi nejsem ten správný filosofický typ:) Ale Langmajerovi ti darebáci tolik sluší. Z filmu jako celku jsem měla zvláštní pocit, zdál se mi zmatený a když k tomu přidáte konec bez jasné pointy...
Druhý týden - "Po hlavě do... (prdele)": Kdo se nechal odradit názvem, možná prohloupil. Propagace filmu odvážně tvrdila, že jde o "českého Tarrantina". No to tak to pochybuju! Ale kupodivu musím říct, že to nebylo špatné. Chtělo to tedy hodně nadhledu a přijmout nadsázku s jakou je to natočeno, ovšem pak jsem se opravdu bavila. Nela Boudová byla výborná, umím si představit, že řada hereček (a hlavně slečna Něrgešová - ehm, ehm) by tu roli přehrávala, což se ale u ní podle mě nestalo.
Třetí týden - "Happy Feet": Poprvé mě kreslený film vyloženě zklamal. Nevím, jestli studiu došly nápady, ale nechat tučňáka bojovat se znečišťováním životního prostředí - co je to proboha za úkol k získání vyvolené;)! Všechno bylo hezké - animace, hudba, gagy (tlupa drsných tučňáků neměla chybu), ale tím příběhem to opravdu po... Hlavní hrdina po usilovném snažení skončí v zoo v depresích! Scénáristi ho sice vysvobodili, ale to tedy museli hodně fabulovat... No prostě mě to nenadchlo, ke konci nudilo, takže bohužel... Jediné co bych mohla znova je slyšet soundtrack.
napsala Iv @ 17:25
2 Comments:
Předně díky za reklamu:-) ;-)
Koukám, že máme společných víc věcí než GG:-) Lanczovky jsem četla taky, když se mi dostane teď do ruky, tak ze zvědavosti přečtu, ale už dávno jsem tak nějak změnila žánr:-) Mimochodem - Bakov byl správně - ty máš ale paměť!:-)
Co se filmů týče - pečlivě si vybírám (ono to není zadarmo a tak se to vybírání vyplácí), vyloženě zklamaná jsem snad nebyla nikdy. (Happy Feet jsem neviděla - nemělo zrovna dobré hodnocení :-D )
Chodíš do kina často?
Ano i u nás se kino jmenuje Kino:-D
Reklama - není zač;)
No za ty Lanczovky se trošičku stydím, fakt jsem to hltala - i proto si pamatuju Bakov... Ale přísahám, že Kelly Familly jsem neposlouchala:D
Já jsem v kině nárazově docela často - někdy jsem tam skoro každý týden, jindy tam nejdu i půl roku... Vyhraněný vkus nemám - ráda si rozšiřuju obzory. Spíš to rozděluju na filmy, které je dobré vidět v mulťásku (těch je podstatně méně) a na ty ostatní, na které si počkám až budou ve Vesmíru, nebo Kině;).
A kino nejspíš může za jednu z mých snad celoživotních lásek - díky filmu "8 žen" je v mém životě už asi 6 let moje "Ká". Btw ten film taky miluju;)
Okomentovat
<< Home