Jako voda

Uteklo to. Strašně rychle, příliš rychle. Živě si pamatuju, jak jsem jela poprvé do Brna do školy, musela objevovat a překonávat stále něco nového... Tři a půl roku je pryč snad jako mávnutím kouzelného proutku, dneska odpoledne si přihlašuju téma diplomky. Neuvěřitelné, vždyť to bylo tak moc daleko... Do školy budu regulérně chodit už jen rok, pak praxe, státnice a tradááá do života. Lehce mě to děsí.
Tak nějak jsem vždycky věděla, co bude dál. Na gymplu mě čekal další školní rok, taneční, maturita, vysoká; na fakultě státověda, čech, management, ústavko, občan, obchod... Tahle jistota pomalu a jistě končí...