Otázka sexu
Dnes to bude o sexu, tak kdyby to někoho pohoršovalo...
Včera bylo kafe s Ká, kde jsme jako obvykle probraly všechno, co se dalo... A během hovoru jsme dospěly k otázce: "Je správné položit vztah jen kvůli tomu, že v sexu to zatím moc neklape?" (Teda to slovo správné jako s rezervou, je to jen subjektivní kategorie, víte jak...)
Sex je ve vztahu důležitý, o tom žádná. Ale je to párová činnost a tak je samozřejmé, že to nepůjde hladce hned o počátku. Nebo ne? Nebo je to prostě součást té "chemie" vztahu, která když nefunguje přirozeně sama, tak není pomoci?
Zvláštní. Když jde o líbání, jsem zastánce "chemie". Pokud jsou první polibky spíš trapnou záležitostí (tím myslím, že nám dohromady to prostě nejde, nemusí jít vyloženě o něčí chybu...), tak to z mé strany nemá šanci. V tomhle směru se mi to potvrdilo několikrát... Nejde vůbec o techniku, zkušenosti, výrazný nos :D, práci jazykem ;), jde o to "sednout si". Když jde ale o sex, myšleno pohlavní styk a ty srandičky okolo, tak mám názor nevyhraněný, avšak spíš opačný...
Možná jde o míru té "špatnosti". Když je to opravdu zoufalé, pro oba trapné, tak asi není jiné cesty. Ale co když to jen není ten ohňostroj rozkoše, který se nám Cosmopolitan (neplést s Cosmomolitanem;) ) snaží podsunout? Poprvé to přece bývá spíš o nervozitě, o přehnaných očekávaních (většinou) zamilované duše, což je dost vražedná kombinace. Po jednom nevydařeném sexu asi není třeba dělat unáhlené závěry, ale co když to není lepší ani po měsíci? Jak dlouho se teda snažit o vylepšení, než to opískáme s tím, že "lepší už to nebude"? Nebo je to fakt lepší zabalit co nejdřív, abychom do toho nezamotali ty prohlubující se city?
Přišly jsme na jedno dost otřepané řešení - komunikace. Jenže upřímně, co by s vámi udělalo na začátku vztahu slyšet, že jste mizerný milenec/ka? Takže trénovat, vylepšovat, učit se, i když výsledek je nejasný a celé je to stresující? No těžká otázka... Držíme palce, G...
Včera bylo kafe s Ká, kde jsme jako obvykle probraly všechno, co se dalo... A během hovoru jsme dospěly k otázce: "Je správné položit vztah jen kvůli tomu, že v sexu to zatím moc neklape?" (Teda to slovo správné jako s rezervou, je to jen subjektivní kategorie, víte jak...)
Sex je ve vztahu důležitý, o tom žádná. Ale je to párová činnost a tak je samozřejmé, že to nepůjde hladce hned o počátku. Nebo ne? Nebo je to prostě součást té "chemie" vztahu, která když nefunguje přirozeně sama, tak není pomoci?
Zvláštní. Když jde o líbání, jsem zastánce "chemie". Pokud jsou první polibky spíš trapnou záležitostí (tím myslím, že nám dohromady to prostě nejde, nemusí jít vyloženě o něčí chybu...), tak to z mé strany nemá šanci. V tomhle směru se mi to potvrdilo několikrát... Nejde vůbec o techniku, zkušenosti, výrazný nos :D, práci jazykem ;), jde o to "sednout si". Když jde ale o sex, myšleno pohlavní styk a ty srandičky okolo, tak mám názor nevyhraněný, avšak spíš opačný...
Možná jde o míru té "špatnosti". Když je to opravdu zoufalé, pro oba trapné, tak asi není jiné cesty. Ale co když to jen není ten ohňostroj rozkoše, který se nám Cosmopolitan (neplést s Cosmomolitanem;) ) snaží podsunout? Poprvé to přece bývá spíš o nervozitě, o přehnaných očekávaních (většinou) zamilované duše, což je dost vražedná kombinace. Po jednom nevydařeném sexu asi není třeba dělat unáhlené závěry, ale co když to není lepší ani po měsíci? Jak dlouho se teda snažit o vylepšení, než to opískáme s tím, že "lepší už to nebude"? Nebo je to fakt lepší zabalit co nejdřív, abychom do toho nezamotali ty prohlubující se city?
Přišly jsme na jedno dost otřepané řešení - komunikace. Jenže upřímně, co by s vámi udělalo na začátku vztahu slyšet, že jste mizerný milenec/ka? Takže trénovat, vylepšovat, učit se, i když výsledek je nejasný a celé je to stresující? No těžká otázka... Držíme palce, G...
napsala Iv @ 20:26
7 Comments:
Už několikrát jsem se chystal reagovat, ale vždycky z toho nějak sešlo. Těžko na to něco říct, pač na jednu stranu to vypadá, že to bereš jako docela zásadní problém a na druhou se to snažíš omlouvat. A já nevim, co si teda o tom mám myslet. Ale tak já tady nejsem důležitej, že:)?
Každopádně teda přídám svůj názor, že sex je rozhodně důležitý, zvlášť pokud vše ostatní klape. Pak je třeba zaměřit se na ten "jedinný" problém a citlivě jednat. Pokud je těch problému více, ruku v ruce, tak bych to bral jako jazýček na vahách, je mi líto, ahoj. Už se mi to jednou stalo.
Ale tak zase záleží na tam. Nechci být alibista, ale tady by člověk fakt musel znát podrobnosti, aby si mohl udělat jasnější názor:).
Komunikace je opravdu snad jediné řešení, když už to dlouhodobě stagnuje bez jiného zásahu (měsíc pravidelného, leč neuspokojujícího sexu dlouhá doba je). A nehanil bych tu komunikaci tím, že když se řekne komunikace v sexu = seš tragickej/ká, dělej s tím něco. Prostě se tak o tom nenápadně, citlivě pobavit, zvlášť pokud má vzejít komunikace ze strany ženy, tak by s citlivostí a ohleduplností nad tím, jak to vezme druhá strana neměl být až zase takový problém, jako naopak, ne:)?
Nic méně je to hodně zajímavé téma a stojí za delší diskusi;).
Ano, nemám vyhraněný názor, a to proto, že jde o mě blízké lidi, kterým ten vztah fakt přeju, takže mám snahu to omlouvat, jak jsi řekl. Ale na druhou stranu je pro mě sex natolik zásadní, že osobně bych to nepřešla s tím, že to není podstatné.
Konkrétně bych to nechtěla rozebírat, mám totiž kacířský dojem, že slečna čeká zázraky v poloze mrtvolky ;) Chtěla jsem to vzít trošku obecněji, zaujalo mě to i bez té návaznosti...
Díky za názor k té přibližné lhůtě 1 měsíc - souhlasím, asi optimální doba na změnu...
A ke komunikaci- neodsoudili jsme ji, to byla jen narážka na to, že se všude píše "promluvte si o tom". Já vím, že jiné cesty není, když náznaky za ten měsíc nepomůžou. Ale přijde mi to hooodně těžké. Nemyslím si, že ženy to mají jednodušší, protože bývají diplomatky a s pány to umí... Hlavně proto, že pánové jsou ješitové (upřímně...) a my holky jsme trošku blbky v tom, že nechceme dopustit, aby on věděl, že máme větší a hlavně lepší zkušenosti, i když je to pro dobro věci.
Podle me by se to melo rict sice diplomaticky, ale na rovinu.
Navic po par letech uz clovek spoustu veci vidi jinak. Nekdy uz neni potreba o necem saho dlouze mluvit, protoze ten druhy to chape i bez mluveni.
Mam pocit, ze problem nasi kamaradky se trochu vylepsil, ale mozna by to chtelo koupit Kamasutru.
Souhlasím - po letech už se to stát nemůže, nebo je náprava celkem snadná. Ale na začátku vztahu je to zcela něco jiného a o tom jsem psala.
Jinak zprávy z bojiště jsou koukám potěšující, jen je blbý, že narozeniny má naše kamarádka skoro až za rok, takže na Kámasútru nebude příležitost. Ale jdem do toho, ne?
Chtěla bych se zeptat,jak t že když se vyspím se svým klukem tak už se asi 1 měsíc neudělám???děkuju a odpovězte co nejdřív...
Odpověď zní: Nevím, nejsem sexuologická poradna...
Ahoj stal se mi jeden blbej zážitek a tak zkouším co byste mi na to napsali, kamarády s kterýma bych si chtěl o tom pokecat na to nemám asi by si ze mne dělali dobrý den ještě dlouho po tom,nedávo jsem potkal fajn holčinu a podařilo semi jí jak se říká sbalit a dotáhnout do postele ( neplánoval jsem to vyšlo to chtěli jsme to oba) ale má to jeden háček : líbačka proběhla k pohlavníu atu samotnému nedošlo zkrátka jsem nebyl moc vzrušený,totálně jsem vybouchl víc to rozepisovat nebudu, bylo to pro mne poněkud trapná situace - co stím máte někdo s tím zkušenosti a nějakou radu docela se tím trápím , holčinu už asi zejmě neuvidím, moc zkušenostíse sexem nemám a je mi trochu víc ale náct mi není díkyza odpověĎ ale prosím jen vážně díky
Okomentovat
<< Home