Jak shodit 5 kilo :D

Pondělí bylo pořádně horké, ale to nebyl hlavní důvod toho, že jsem pořádně zapotila.
V rámci praxe v AK jsem byla vyslána s dokumenty do Řečkovic. Koupila jsem si 2 jízdenky za 13Kč, nastoupila do šaliny, cvakla jízdenku, dojela na místo určení, našla sídlo klienta, předala dokumenty, vyzunkla nabízenou sklenku vody a hurá zpět do centra.
Nastoupila jsem do šaliny, zvonil telefon, tak jsem vyřídila hovor, nasadila sluchátka a otevřela časák, který rozdávali zadarmo na České. Právě jsem se zabrala do článku o novém Bondovi, když se mi před očima zjevil jakýsi odznak. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila... Revizor! A dopr...e! Ty káčo, že ty jsi zapomněla cvaknout jízdenku. Ou, nou! Ou, nou! Ou, nou!
No nic naplat, tak jsem se teda přiznala. Jelikož ze mě v tu chvíli pot jen lil, necítila jsem se na nějaké to ukecávání. A stejně by to nejspíš nepomohlo, pán vypadal velmi nerudně. Tak jsem předložila občanský průkaz, a pak se s modrým papírkem projela o něco dál, než bylo v plánu, rovnou vybrala peníze a vydala se na DPMB.
Musím říct, že jsem se strašně styděla a připadla si skoro jako zločinec. Ale neměla jsem vůbec proč. U dveří, za nimiž se vybíraly pokuty, totiž stála pěkná fronta - kravaťák, 2 maminy, pán v letech, čtyřicátnice s diplomatkou, puberťačky... Zcela iracionálně mi to zvedlo náladu. Když jsem pak odcházela o 5 "kilo" lehčí, nasadila jsem si sluchátka, pustila MP3ku a dostala málem záchvat smíchu. Ze sluchátek se totiž ozvalo:

"Znám, jízdní řád, napořád, co víc si přát, čich mám na lidi, co jízdenky závidí,
Svůj přehled mám, převlek sám, převlíkám, jezdím šalinou na konci sednu na jinou..."

Kryštof: Revizor