Upír

Musím říct, že mám celkem obsesi z upírů. Jako malá jsem spala s peřinou křečovitě přitaženou ke krku, nebo jsem si dávala úkol vyběhnout schody než napočítám do 7, s tím, že pokud to zvládnu, tak mě nekousnou (vždycky jsem to zmákla, asi bych umřela hrůzou kdyby ne :D )... Během první cesty po Rumunsku jsem se celkem obrnila, protože historka o Draculovi byla Náčelníkovým oblíbeným tématem u večerního ohně a taky jsem na cestě tam viděla svůj první upírský horor (no fakt, ani populárního Bladea)...
Ovšem včera v noci se část dětských děsů vrátila. Nechápu, jak může někdo dát na záchod jako kratochvílové čtení časopis typu Epocha. Za jedno sezení přece nemůžete rozhodně stihnout nic přečíst...;) A navíc, když je na obalu fotka muže s porcelánovou pletí, kruhy pod očima, rudými rty a přerostlými špičáky, tak to některé citlivější povahy o půl 2 v noci hůř snáší....
Jo, zase jsem stejně jako kdysi ležela ve tmě a zírala do stínů... Poseroutka hadr!
---
Ps: Dnes při úklidu jsem ten časák otočila titulkou k podlaze. Pro jistotu :D
---
Ps 2: No asi jsem s tím postem měla počkat do rána, teď budu těžko usínat...